V kalhotech Paříží

Před pár dny jsem se vrátila z dovolené v hlavních městě Francie, Paříži. Dnes jsem shodou okolností narazila na článek, který mě zaujal. Pokud jste o něm neslyšeli, jistě také zpozorníte.

V Paříži existuje již 210 let příkaz, ve kterém se tamním ženám zakazuje nosit kalhoty. Pokud se chtějí oblékat jako muži, musí o dovolení požádat policii. O pár let později usoudili, že na koni a na kole se v sukni opravdu jezdit nedá a pro tyto dva případy nošení kalhot povolili.

Když v roce 1934 vykázali Marlene Dietrich z města kvůli kalhotovému kostýmu, nebylo to tedy kvůli pobuřování místních lidí, jak se často tvrdí, ale kvůli zločinu.  V 18. či v 19. století by se to ale dalo považovat za normální, v té době žádná z žen na nošení kalhot jako běžného oděvu ani nepomyslela. Je ale trestuhodné, že o ženách vždy rozhodovali muži, kteří o ženské duši a ženských touhách neví zhola nic. Dopadlo by to stejně, pokud by to vzaly do vlastních rukou?

Možná si říkáte, že vše je jen otázkou historie a dnes se to považuje spíše za k zasmání. Ne. Když na začátku 70. let apelovali na primátora Paříže, aby zákaz zrušil, pronesl, že by to nebylo rozumné a vše zahladil.

Teprve až v tomto roce podalo deset francouzských politiků s podporou prezidenta Nicolase Sarkozyho návrh na jeho zrušení. I když je to zákon značně kuriózní, nemůžeme dopředu odhadnout, zda vše skutečně dopadne tak, jak má. Pokud proces půjde rychlostí blesku, přesně jako nedávné nesmyslné zakázání plavek pro muslimky- burkin, mohou Pařížanky zajásat.

Francie- jedna z nejvyspělejších zemí světa, člen G8. K ženám je ale až přehnaně přísná, volební právo žen přišlo třeba až po druhé světové válce, oproti „zaostalejší ČR“, kde ženy mohly k volbám už krátce po vzniku první republiky. Vědí vůbec o tomto směšném zákoně?

Zpět ke kalhotám. Po několik dní jsem žila ve sladké nevědomosti a ani by mě nenapadlo, že jsem jakýkoliv zákon porušila. S sebou jsem si sice zabalila převážně letní šatičky a sukýnky, Paříž jsem ale navštívila „v období zimy a dešťů“, proto jsem jako každodenní outfit musela volit džíny, samozřejmě v rámci pudu sebezáchovy. Při pronesení těchto slov se sice trochu zastydím, ale kvůli pohodlí a ochraně zdraví bych jakýkoliv zákon klidně porušila i opakovaně. Jen by mě zajímalo, jak by vypadal zápis v trestním rejstříku.

Ani při hlubším zapátrání v paměti si nevzpomínám, že bych vůbec nějakou ženu nebo dívku v sukni nebo šatech spatřila, ať už to byla „jistojistá“ Francouzska nebo turistka.

S kalhotami a zákonem je vůbec potíž, a to i v jiných zemích. V USA byla před několika dny na jeden týden uvězněna žena, za údajné pohrdání soudem. Důvod? K soudu přišla v kalhotách, které jí padaly a vykoukly jí kalhotky a také část pozadí. Soudce ale nebral v potaz to, že jí pásek, který měl za úkol kalhoty držet, u vchodu kvůli jeho „nevhodnosti“ zabavili(!) . Bůh má zkrátka smysl pro humor a život umí potrápit.  

Můžeme být rádi, že žijeme v České republice, kde se zákony soustřeďují na věci jiné, i když ve většině případů na stejné inteligenční rovině. Pokud by platila stejná pravidla, jako v USA- zemi zaslíbené, kde se nosí kolty proklatě nízko, bylo by v českých věznicích nejenže přeplněno, ale musely by se nové a „speciální“ zařízení přistavit- soudě podle každodenních zážitků z městské dopravy, ulic a dalších prostor. Neustále vidívám desítky nejen žen, ale i mužů, které se za své spodní prádlo nestydí a hrdě se jím chlubí na veřejnosti. U osob, které mají ucházející postavu se to tolerovat ještě dá, ty, kteří mají + 150 kilo by měli okamžitě nemilosrdně zavřít po vzoru Států, když už je nebičuje vlastní stud.